Tělesné vyčerpání
V každodenním životě, na který jsem si tady už plně zvykla a který se konečně stává mou součástí, je sport důležitou chvilkou odpočinku. Dopadlo to tak, že dvakrát týdně chodím plavat, což je docela zábava. Kdokoli by se při pohledu na mé zoufalé pokusy pochopit, co se po mě chce a jak to mám sakra udělat mohl ptát, proč jsem si vůbec plavání vybrala, protože vskutku musím vypadat dost směšně mezi všemi těmi profesionály. Dobrá zpráva je, že je nás očividně víc amatérů, kteří se jen chtějí něco naučit – a to je přesně ten důvod, proč jsem tam skončila. V ničem z toho, co dělám doma, tady pokračovat nemůžu, ale takhle se alespoň něco skutečného naučím – po dvou měsících plavání dvakrát týdně přeci musí být vidět posun!
Nejlepší na tom je, že už po půl hodině jsem unavená, a tak si tam vybiju všechnu přebytečnou energii a všechen stres. Protože si tady nemusíme skoro uklízet, vařit a obecně všechno dělají za nás, fyzické námahy se moc nenajde.
Na co se hodně lidí z plavání ptá je, kam mizím ve čtvrtek. Hned na začátku mi bylo nabídnuto zvolit si vcelku libovolnou kombinaci a tak jsem toho využila a chodím na body conditioning. Vypadá to zhruba tak, že se sejdeme v tělocvičně v obrovském sportovním centru a za hlasité hudby pod vedením hyperaktivní trenérky s růžovými vlasy čtyřicet pět minut posilujeme, poskakujeme a máváme kolem sebe činkami. Pravidelným výsledkem je, že v pátek nevyjdu schody.
Poté následuje půlhodina pilates v odpoledním klubu, která silně kontrastuje s naší předchozí aktivitou. Paní, která nás vede, je velmi hodná, nemá ale mnoho respektu a nejspíš ani vůli nás tlačit do velkých fyzických výkonů a tak si spíš příjemně odpočineme a protáhneme se a zpět na house se vracíme v celkem normálním stavu.
Sport
Všechno se tady pomalu rozbíhá. Když říkám pomalu, mám skutečně na mysli pomalým a klidným tempem. Ačkoli jsem tu už týden, některé věci stále ještě nemám jisté, což mi ovšem vůbec nevadí, mám alespoň víc volného času na prozkoumávání Oundlu či doplňování zameškaného měsíce školy.
Proto také není můj sport ještě jistý. V tento okamžik se zdá, že budu úterní, čtvrteční a sobotní odpoledne trávit kombinací plavání a kondičních cvičení. V tomto směru využívám laskavost jak své Housemistress, tak ostatních zaměstnanců školy. Takže je sice na jednu stranu nejasné, co vlastně budu dělat, na druhou stranu mám možnost požádat o přeřazení, pokud budu nespokojená. Pokud je tu něco, čeho opravdu není třeba se bát, je to neochota dospělých. Zatím všichni byli velmi nápomocní a neustále se ujišťují, že mi skutečně nic nechybí.
Fire Alarm
Zdá se, že jsme přijeli ve vskutku příhodnou dobu. Během posledního týdne se stalo poměrně hodně neobvyklých událostí, ale o tom jindy. Jednou z nich byl totiž požární alarm. Ten jsem poprvé potkala v pondělí v deset hodiny, kdy je testován a není na něj třeba reagovat.
O to více jsem byla v úterý ráno na snídani překvapena, když se rozezněl drnčivý, uši i mozek ničící zvuk. Hovor okamžitě ustal- v tom rámusu any nebylo možno pokračovat - a všechny dívky v uniformách se seřadily a zamířily k východu. Zatímco jsme stály venku na mokré trávě a počítaly, zdali jsou všechny ročníky kompletní, všichni prohlíželi náš house a hledali původ požáru. Jak se zdá, žádný nakonec nebyl - naše Housemistress na konci prohlásila, že jej zapla pro dívky, které se ráno rozhodly si přispat a zajít na snídani později. Pravidla jsou tu tvrdá.
Co jsem vskutku nečekala - a možná ve světle ranní události čekat měla - byl požární alarm při plavání. Ani tehdy nikdo nevěděl, zdali někde hoří či zdali je to jen nácvik. Museli jsme opustit bazén a seřadit se u východu - ti šťastnější z nás po cestě popadli ručník. K našemu zklamání jsme byli nuceni opustit budovu a vyjít do chladného slunečného odpoledne. Plavčík zatím rozdával alobalové přikrývky, což mnohým mladším klukům obstaralo báječnou zábavu.
Nic vážného se nakonec nestalo - snad až na to, že jsme byli nuceni jen v plavkách nastoupit před hlavní budovu vedle ostatních studentů, kteří tam v té době měli svůj sport. Brrr. Nakonec jsme ale skončili dřív a měli možnost vrátit se do svých housů a udělat si hrnek horkého čaje.